Table of Contents
1 Přehled a kdy tuto metodu použít
Auto Digitizing je nejrychlejší způsob, jak převést bitmapový obrázek (ideálně jednoduché clip-arty ve formátech PNG/JPEG) na křivkový artwork připravený na další digitizační kroky. Tato metoda je ideální pro jasné tvary s omezeným počtem plochých barev – třeba jednoduché zvířecí ikony, stylizované květiny nebo jednobodové motivy na deky, polštáře a doplňky.
1.1 Proč tento postup funguje
Průvodce Auto Digitizer z obrázku vyčte oblasti barev, které rozdělí na křivkové segmenty. Tím odpadá ruční „obkreslování“ podkladového snímku – získáš výchozí obrysy, které pak můžeš během pár minut zjednodušit a propojit. Auto Digitizing samo o sobě netvoří dokonalý šicí plán, ale poskytne konzistentní startovní základ, který ručně dopracuješ.
1.2 Kdy je tato metoda správná volba
- Když zdrojový obrázek má omezenou paletu barev a ostré hranice.
- Když potřebuješ rychle vyzkoušet různé varianty téhož motivu v různé velikosti.
- Když chceš prototypovat a rozhodnout se, jak segmenty spojit, bez dlouhého ručního kreslení.
Pro vložení motivu na silnější nebo rozměrné materiály se ti může hodit rychlé a stabilní upnutí; pokud pracuješ s většími rámy, už ve fázi plánování mysli na to, jak motiv položíš do pole a jak proběhne šití s ohledem na stabilitu materiálu a minimalizaci skoků, přičemž se v praxi často osvědčí například magnetické vyšívací rámečky.
2 Příprava: materiál, soubory a kontrola před začátkem
Auto Digitizing vyžaduje jen pár základních věcí, ale právě jejich nastavení určí kvalitu výsledku.
2.1 Co si připravit
- Počítač s nainstalovaným Pro-Stitcher Studio.
- Obrázky ve formátu PNG nebo JPEG.
- Základní orientaci v rozhraní (otevření nového projektu, práce s panely, nástroje pro tvarování).
2.2 Kde hledat vestavěné obrázky
Program obsahuje složku s ukázkovými clip-arty. Najdeš ji přes Auto Digitizing > Browse a v Průzkumníkovi přejdi na This PC > Disk C: > Images. Zde jsou předpřipravené motivy (např. dinosaurus, liška, lev, květiny), vhodné pro trénink postupu.




2.3 Rychlá kontrola kompatibility
- Formát: PNG nebo JPEG (GIFy se nedoporučují).
- Kontrast: výrazné rozhraní tvarů a co nejméně šumu.
- Zvětšitelnost: obrázek by měl snést zvětšení bez ztráty klíčových hranic.
2.4 Checklist před startem
- Je obrázek uložen ve složce Images na disku C? (snadné dohledání v průvodci)
- Je ve formátu PNG/JPEG?
- Je zvolen vhodný motiv s málo barvami?
- Víš, jak otevřít nový projekt a spustit Auto Digitizing?
Pokud plánuješ motiv později šít ve větším poli, zvaž dopředu i fyzické upnutí, protože hladký průběh stehu zlepší i stabilní poloha látky; u velkých křivek pomáhá mít připravené pomůcky, například upínací stanice hoop master pro opakovatelné a přesné umístění.
3 Nastavení: práce s průvodcem Auto Digitizer
Průvodce (Auto Digitizer Wizard) se postará o import, základní změnu velikosti a redukci barev.
3.1 Import a zvětšení
- Otevři nový projekt (File > New).
- Klikni na Auto Digitizing a v dialogu Browse vyber obrázek.
- V kroku s náhledem změň velikost: zadání šířky 10" je dobrý start, výška se dopočítá proporčně.

Tip: Začni raději větší velikostí. Větší artwork znamená čistší křivky a přesnější editaci. U lišky byl obrázek zvětšen na cca 10" × 11.13" a teprve pak proběhla redukce barev.

3.2 Redukce barev
- Sleduj počet detekovaných barev (např. u lišky 7 → 6 → 5 → 4 → 3).
- Po každém snížení klikni na Preview a vizuálně zkontroluj, co se změnilo.
- Neboj se odškrtnout konkrétní barvy, které ve výsledku nechceš (např. bílou pozadí, drobné tečky/„bobule“ u květin).

Rychlé pravidlo: snižuj barvy, dokud motiv drží tvar; jakmile začneš ztrácet klíčové rysy (oči, kontury tlamy, okraje těla), vrať se o krok zpět. U lišky vyšla optimální hodnota 3.

3.3 Generování artworku a ztenčení čar
Po stisku Finish průvodce vytvoří artwork z křivek. Ve výchozím stavu mohou být „obrysy“ příliš silné a překrývat detaily.
- Označ artwork.
- V panelu Properties změň Stroke width na 0.02–0.05 a potvrď Apply.
- Zkontroluj čitelnost detailů v běžném přiblížení.


4 Pracovní postup: krok za krokem
V této části navážeme na generovaný artwork a ukážeme, jak z něj udělat plynulý motiv s minimem skoků.
4.1 Liška: od segmentů k propojenému stehu
- Identifikuj přebytečné kusy (např. duplikované oko, části uší) a smaž je klávesou Delete.
- Když je tvar složen z více částí, použij pravé tlačítko myši > Break Apart a pracuj s díly zvlášť.
- Tvarové úpravy prováděj Shape nástrojem, linky můžeš rozdělit (Split), krátké segmenty odstranit.

Pro plánování průběhu stehu přidej nové vedení křivkou (3-bodový oblouk) tak, aby šicí hlava mohla plynule vstoupit a vystoupit bez zbytečného skoku.

Rychlá kontrola
- Po každé sérii úprav zkontroluj, zda segmenty na sebe navazují a nevisí ve vzduchu.
- Drobné „ostrůvky“ bez návaznosti budou při šití způsobovat skoky a přestřihy.
Pozor
- Nechtěně smazaný důležitý segment snadno odhalíš tak, že skrýváš/odkrýváš jednotlivé vrstvy a hlídáš siluetu.
4.2 Lev: jiný motiv, stejná logika
U lva se osvědčilo snížení barev z 5 na 3 a opět ztenčení čar na 0.02. I když původní obrázek měl ostřejší „vrcholy“ a „údolí“, automatický převod je lehce vyhladil – výsledkem je plynulejší tok stehu a příjemnější vizuální tok křivek. Po generování artworku si poznamenej místa, která bude potřeba ručně napojit.

Tip od profíka: Když plánuješ šít větší motiv na ploše s delšími průběžnými liniemi, může být praktické brát v potaz i budoucí upnutí; například u širokých dekorů na přehozy pomáhá mít po ruce rám s větší pracovní plochou, jako je mighty hoop 11x13, který stabilizuje materiál a udrží průběh rovnoměrný.
4.3 Květiny: selektivní odstranění drobností
U květin stačilo v kroku redukce barev odškrtnout jednu barvu (fialovou – drobné bobule), aby výsledek zůstal čistý a snadno propojitelný. Artwork se následně ztenčil a vizuálně zkontroloval – odhalíš tak místa, která vyžadují propojení, aby motiv šil „na jeden zátah“.

Checklist pro ruční úpravy
- Propoj, co má být šito jedním průchodem.
- Rozděl a odstraň zbytečné drobné segmenty.
- Přidej vodicí oblouky pro plynulý vstup/výstup jehly.
- Udržuj konzistentní směr šití – minimalizuj kolize a křížení.
Při plánování stehů pro domácí stroje i průmyslové hlavy mysli na budoucí použitý rám; pro pevné a rychlé upnutí na různých značkách se v praxi často využívají i alternativní rámy jako vyšívací rámeček pro brother v kombinaci s adekvátním stabilizátorem pro konkrétní látku.
4.4 Tipy pro plynulou „jednoliniovou“ variantu
- Start/stop body drž na jedné „rovině“ motivu, aby se daly logicky napojit.
- Přemýšlej o pořadí segmentů tak, aby hlava nemusela přeskakovat.
- Často je rychlejší přidat krátkou spojovací křivku než akceptovat skok a pozdější přestřih.
Z komentářů plyne i praktická zkušenost: u line-art fotografií software nerozhoduje vždy ku prospěchu a může přidat přestřihy i „překrytí“. V takovém případě je lepší základ vytvořit ručně kreslícími nástroji.
Máš-li v plánu motiv šít na různých strojích, při navrhování vezmi v potaz i konkrétní typ rámečku; některé magnetické systémy, jako dime snap hoop, usnadňují opakované polohování více motivů vedle sebe a šetří čas mezi cykly.
5 Kontrola kvality a simulace výšivky
Ještě před detailním „leštěním“ artworku se vyplatí rychle pustit simulaci šití. Odhalí skoky, přestřihy i nevhodná překrytí, která na křivkách nevidíš.
5.1 Jak simulovat a co sledovat
- Vyber celý motiv (Ctrl+A) a přepni náhled na stehy.
- Spusť Stitch Out v záložce Preview.
- Sleduj pořadí stehů, skoky mezi segmenty a případné překrývání.

Co očekávat
- Skoky jsou v rané fázi běžné (zvlášť u květin s více větvemi), ale simulace ti přesně ukáže, kde si ruční úpravou nejvíc pomůžeš.
- Překryvné „overstitching“ úseky zbytečně zvyšují hustotu a mohou způsobit přetrhy vlákna – tyto pasáže si poznamenej k ošetření.
5.2 Rychlé zásahy po simulaci
- Zkrať/nech pouze nutné překryvy, které vizuálně pomáhají.
- Přidej nebo uprav spojky, aby běh stehu navazoval.
- Zkontroluj, že tloušťka čar v artworku odpovídá přehlednosti pro další editaci (0.02–0.05 dobře funguje).
Pokud plánuješ nasadit motiv na odlišných značkách strojů, může být užitečné si dopředu promyslet kompatibilitu s dostupnými rámy; pro určité platformy existují i specializované magnetické varianty (například magnetický vyšívací rámeček pro bernina), které pomohou udržet látku klidnou i během delších spojovacích úseků.
6 Výsledek, export a další použití
Jakmile jsou skoky a překryvy zredukovány a simulace běží plynule, máš artwork připravený k dalšímu digitizačnímu zpracování, aplikaci vyplní, převodu na konkrétní typ stehu a exportu do šicího formátu tvého stroje. Video se exportem konkrétních formátů nezabývá – cílem je předat ti pevný základ: spolehlivý artwork s logickým průběhem, který už jen dotažením detailů proměníš v čistý výsledek.
U rozměrnějších projektů mysli i na logistiku šití: velké pole, více průchodů a opakované přemísťování látky. Tam dává smysl uvažovat nad rámovými variantami a workflow, v nichž je opakovatelnost polohy a rychlé přepnutí mezi segmenty zásadní, což může usnadnit i použití robustních systémů pro průmyslové hlavy – příkladem je kompatibilita workflow s různými stroji, kde se často pracuje s rámy typu vyšívací rámečky pro tajima.
7 Řešení problémů a časté dotazy z komentářů
Tato část shrnuje reálné dotazy z komunity a praktické odpovědi, které doplňují výše uvedený postup.
7.1 Start/Stop body na nesmyslných místech
- Co se děje: U line-art z JPG program často volí start/stop automaticky uprostřed a přidá i více stop/linií, než bys čekal.
- Proč: Bitmapová předloha s „pixely“ a nepravidelnostmi na hranách mate logiku vektorového převodu. Při převodu na stehy se mohou objevit i překryvy.
- Řešení: Přepni na náhled stehů a spusť simulaci, abys přesně viděl tok; poté ručně přidej/změň spojovací linie, případně určité pasáže překresli nástroji Draw/Shape. Někdy je rychlejší vytvořit čistou křivku od nuly.
Pokud pracuješ s tlustšími materiály, které hůř snášejí zvedání patky mezi skoky, hodí se stabilnější uchycení; při plánování šití těžších dek může práci zpříjemnit i rychlá výměna materiálu s pomocí magnetických variant rámečků pro více značek – například workflow můžeš později rozšířit o magnetické vyšívací rámečky pro tajima, pokud pracuješ ve smíšeném prostředí.
7.2 „Chci z toho udělat kontinuální čáru“
- Princip: Udrž start a stop na stejné „rovině“ motivu a přemýšlej o směru toku, aby se segmenty přirozeně napojily.
- Nástroje: Break Apart na rozdělení, Shape/Arc pro dodání spojek a vyhlazení, průběžně kontroluj simulací.
- Očekávání: Auto Digitizing je start; samotný „jednoliniový“ výsledek vyžaduje pár ručních kroků.
Při skutečném šití se pak hodí promyslet i fyzickou logistiku upnutí; někdy je pohodlnější držet materiál v magnetickém rámu a mezi sekcemi jen posunout polohu, zvlášť když používáš univerzální systém napříč strojovým parkem, kde si výborně vede i obecný magnetický vyšívací rámeček pro vyšívací stroj.
7.3 „Edge-to-edge“ požadavek
V komentářích zazněla prosba o samostatný návod pro edge-to-edge. Tento text se soustředí na Auto Digitizing a ruční úpravy; principy napojování segmentů a simulace stehů však přímo využiješ i při skládání opakujících se panelů přes celou plochu.
7.4 Když předloha „nechce spolupracovat“
- Fotky line-artů často nevedou k ideálnímu výsledku. Lepší je čistý PNG/JPEG s ostrou hranicí ploch.
- Pokud ani po redukci barev a ručních spojích tok nefunguje, převeď problémové úseky na ručně kreslené křivky – budeš mít plnou kontrolu nad průběhem.
Z komunity přichází i praktická rada pro fázi šití: u opakovaných motivů a více kusů je rychlost klíčová – pokud nechceš stále přepínat klasické šroubovací rámečky, bude se hodit magnetická varianta nebo větší pole; pro některé značky existují vyhrazené modely a sady, třeba pro Brother či Bernina, a pro hladké pracovní tempo se často volí i jednoduché přestavby mezi rámy, jaké umožňují systémy typu magnetické vyšívací rámečky.
Mini-FAQ: Z komentářů
- Jaké formáty jsou nejlepší pro Auto Digitizing? PNG a JPEG.
- Proč zvětšovat obrázek před digitalizací? Větší obrázek = čistší křivky a přesnější editace.
- Co kontrolovat v simulaci? Skoky, překryvy, pořadí, logiku toku.
- Dá se ručně přesunout start/stop bod? Video to neukazuje; místo toho se doporučuje pracovat s tokem linie a spojkami a kontrolovat simulací.
Závěrem: Tvoje síla je v kombinaci rychlého Auto Digitizing a cílených ručních zásahů. Jakmile zvládneš redukci barev, ztenčení čar a pár spojovacích křivek, získáš spolehlivý motiv připravený na plynulé šití. A pro plynulou výrobu mysli i na to, jak motiv v reálu upneš – opakovaná přesnost a rychlé přestavení rámu šetří čas i nervy, zejména když využiješ moderní pomůcky jako magnetické vyšívací rámečky, které udrží materiál stabilní při celém průchodu stehu.
Doplňující poznámka k plánování pracoviště: pokud často přepínáš mezi projekty a potřebuješ přesné, opakovatelné polohování kusů, zvaž workflow, ve kterém se snadno přestavují i fyzické držáky; v sériové práci pomůžou jednoduše vyměnitelné rámy a polohovací pomůcky, přičemž u různých značek strojů narazíš na specifické kompatibility a příslušenství, jako jsou rodiny přípravků a magnetických rámů pro rychlou manipulaci – to vše pomáhá zkrátit čas mezi simulací a reálným šitím, kde můžeš operativně sáhnout i po alternativách typu vyšívací rámečky pro tajima.
